neděle 14. dubna 2013

Gringa?



Ještě ve Veracruzu jsem si do deníku udělala takovou super politicky korektní poznámku: Mexičani mi jako lidi moc nesedí. Dokonce jsem v tu dobu byla ještě natolik optimistická, že jsem dodala: S recepčními, taxikáři, číšníky a celkově s lidmi, kterým platím, se ještě dá vyjít…

neděle 7. dubna 2013

Sociální deprivace ve Veracruzu

Zajímalo by mě, jestli se Hernán Cortés cítil stejně, když tam v roce 1519 dorazil. A to už se tady přitom dneska upustili od lidských obětí. Asi teda (v Creepy Village jsem přece jenom jisté pochybnosti měla).

sobota 6. dubna 2013

Veracruz


Když jsme se s Jelenou v Pueble rozdělily a dorazila jsem do upršenýho a špinavýho Veracruzu, začínal na mě jít cestovní splín. Splín byl notně podpořen i zcela neobvyklým faktem a to tím, že se ukázalo, že jsem měla pravdu a že mě to netěšilo (ten neobvyklý fakt je ta druhá část prohlášení).

středa 3. dubna 2013

Vykoupení z Creepy Village



Nenechaly jsme se s Jelenou sice přemluvit k pokračování v účasti v reality show (konec konců, ani nám neřekli, co můžeme vyhrát, když vydržíme do konce – ale dle čistoty záchodů a přísunu teplé vody bych řekla, že tak maximálně filcky), ale nechaly jsme se přemluvit, že se alespoň rozloučíme s organizátorem, se kterým jsme se setkali v Mexico City a který byl vedle Ježíše jediný, kdo mluvil anglicky a kdo vypadal, že zvládne zařídit něco víc než najít někde ve vesnici pani, co nám ohřeje tortillu s chilli, a vysvětlíme mu, s čím jsme měly problém. Což mi přišlo fér.

úterý 2. dubna 2013

No Jesus can save us



Po Jazminině monologu postupně všichni opustili náš kulatý stůl. Zůstala jsem u stolu sedět sama a měla jsem jasno.